Mapa základního školství se mění čím dál rychleji, jenže na soukromou školu nebo domácí vzdělávání mají finance a schopnosti jen určití rodiče. Ztrácíme veřejnou školu jako možná neviditelný, zato významný základ sociální soudržnosti. Společnost se může začít více rozdělovat a ekonomicky oslabovat.
Společnou veřejnou inkluzivní základku paradoxně nijak zásadně nepodporuje současná politika inkluze, které tento důležitý širší kontext chybí.
Veřejné školy lze podpořit jedině radikální inovací, jako zvýšením kvality základní školy od první do deváté třídy – rodiče by při kvalitním druhém stupni školy nemělo napadat utíkat ani do státem podporované předčasné segregace s názvem osmileté gymnázium.
Inovací je i prostý zájem o proces učení, dobrá komunikace s rodiči, respekt k dítěti. Důležité je i navýšit financování, „předat“ školu dětem a rodičům natolik, aby měli pocit, že patří i jim. Je třeba podpořit iniciativní učitele, kteří touží po tom, aby je učení bavilo. Pokud se tak nestane, obecní základka se brzy stane spíše obecním chudobincem.
Soukromé základní školy jsou aktuálně v našem prostředí nositelkami inovace. Namísto jejich omezování je dobré se jimi inspirovat. Zároveň by měly být pro děti a rodiče zdarma – například namísto školného využívat dobrovolných darů nebo mít možnost požádat stát o dofinancování. A zároveň by školy měly mít povinnost neodmítnout dítě z důvodu jakéhokoli hendikepu. Podobně i soukromé mateřské školy od 5 let věku dítěte.
Škola otevřená všem, která je demokratickou vzdělávací komunitou, má mnoho přínosů. Podobně jako jiné společné setkávání ve veřejném prostoru je výhodná pro udržení sociální soudržnosti jako takové. A bez ní se o nějaké ekonomice nemá smysl vůbec bavit.
4 Komentáře
Generalizace typu „Školy zřizované obcemi už léta postrádají inovace – jejich nositelkami jsou dnes soukromé školy. Stát by neměl kritizovat jejich rozmach, ale inspirovat se u nich.“ jsou přinejmenším odvážné“ či „Nulová inovace u škol zřizovaných obcemi“ jsou vysloveně hovadné.
Na soukromé ZŠ chodí dnes cca 1 % žáků, takže úvahy typu „Ztrácíme veřejnou školu jako možná neviditelný, zato významný základ sociální soudržnosti.“ jsou přinejmenším předčasné, zejména i vzhledem k existenci víceletých gymnázií.
Děkuji za přesně a spravedlivé popsání stavu, ve kterém se nachází současné české školství. Vnímám to naprosto stejně. Samozřejmě by bylo dobré popsat, kam a proč inovace směřovat (ale o tom se také dnes již naštěstí hodně píše a mluví – ale ještě ne dost, aby se v debatě používaly klidné, vyrovnané a argumenty podložené názory, možnosti).
Pan Wagner to vyjádřil přesně. Nezlobte se, pane Chaluši, ale chcete diskutovat o školství a pak napíšete text s tak nízkou mírou pochopení pro to, co se ve školství děje, a současně si kopnete do učitelů státních škol bez výjimky… Nevím, jestli je to vaše hloupost či záměr, ale tímhle textem jste se hodně sám znectil.
Dobrý den, učím již velmi , velmi dlouho na obecní škole ( 270 žáků), kdy je školství pro zřizovatele opravdu prioritou. Škola se rozvíjí, je otevřená i dětem se specifickými potřebami všeho druhu. Děti nám na víceletá gymnázia odcházejí minimálně, v průměru 1 ročně, a to spíše na šestileté bilingvy. Některé roky však ani to ne. Děti k nám dávají i z obcí, jež nepatří mezi tzv. spádové. A takových škol je v republice spousta, ať už se to někomu nelíbí nebo ne. Troufám si říct, že většina. Proto je hrozné, že kamkoli jako učitel přijdu za inspirací, novými informacemi apod., všude se v posledních měsících setkám s odsouzením běžných základek, minimálně za to, že nejsou inovativní, jako tady. Ona i ta přetížená učitelka 30 dětí ve třídě si najde čas na to, aby se věnovala rodičům, kteří neohlášeně přijdou do školy, to mi, pane Chaluši, můžete věřit.I pro ni je každé dítě jedinečné a snaží se věnovat všem bez rozdílu.
Neodsuzuji alternativní školství, soukromé, domácí či jakékoli jiné. Ale nelíbí se mi organizovaná kampaň směřující proti státním školám a jejich učitelům. Nezaslouží si to.