Rethinking Education – několik vybraných myšlenek z Evropy, na které zapomínáme
Soubor citací ze stále aktuálního textu Evropské komise, který je k dispozici i v českém jazyce. Text se jmenuje „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ (listopad 2012), celé znění zde: http://ec.europa.eu/education/news/rethinking/com669_cs.pdf
Jsou vybrány takové myšlenky z textu, na které podle mne nejvíce v České republice zapomínáme, co myslíte? Přeji příjemné čtení.
…Moderní znalostní ekonomiky vyžadují osoby s vyššími a vhodnějšími dovednostmi. Podle prognóz Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) se podíl pracovních míst v EU, jež vyžadují kvalifikaci na terciární úrovni, zvýší z 29 % v roce 2010 na 34 % v roce 2020, zatímco podíl pracovních míst s nízkou kvalifikací ve stejném období klesne z 23 % na 18 %. Průřezové dovednosti, jako je schopnost kritického myšlení, schopnost ujmout se iniciativy, řešení problémů a spolupráce, připraví jednotlivce na současnou různorodou a nepředvídatelnou pracovní kariéru…
…Členské státy musí zavést nové systémové reformy, které podpoří včasné zjišťování a nápravu u poruch učení a nahradí opakování ročníku či rozdělování dětí do skupin podle schopností intenzivnější podporou učení…
…Oblast odborného vzdělávání a přípravy musí být schopna reagovat na poptávku po moderních odborných dovednostech, které jsou přizpůsobeny regionálnímu hospodářskému kontextu. Ti, kteří chtějí získat přístup k vyšší úrovni vzdělání, jakož i jednotlivci, kteří se potřebují znovu zapojit do procesu učení, aby zdokonalili nebo aktualizovali své dovednosti, musí mít k dalšímu vzdělávání dveře stále otevřené…
…Vzdělávání a odborná příprava mohou přispívat k růstu a vytváření pracovních pouze v případě, že je učení zaměřeno zejména na znalosti, dovednosti a schopnosti, jež mají studenti získat (výsledky učení) prostřednictvím procesu učení, a nikoli jen na dokončení určité fáze nebo na čas strávený ve škole…
…Vymezení předmětu hodnocení může často rozhodovat o tom, co bude považováno za hodnotné a co bude vyučováno. Zatímco výukové programy v mnoha členských státech prošly reformou, modernizace hodnocení na podporu učení zůstává nadále problémem. Jak je uvedeno v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise o posuzování klíčových kompetencí, je třeba využít potenciál hodnocení tak, že se vymezí kompetence z hlediska výsledků učení a rozšíří se obsah testů a zkoušek tak, aby se těchto kompetencí týkal. Rovněž je třeba mnohem více používat hodnocení pro formativní účely na podporu dovedností soustavného učení žáků…
…Digitální vzdělávání a nejnovější vývoj v oblasti „otevřených vzdělávacích zdrojů“ umožňují zásadní změny vzdělávací sféry, neboť rozšiřují nabídku vzdělávání o nabídky, jež překračují jeho tradiční formy a hranice. Rozvíjejí se nové způsoby učení, které se vyznačují osobním přístupem, angažovaností, používáním digitálních médií, spoluprací, postupy „zdola nahoru“ a tím, že studující nebo učitel je tvůrcem vzdělávacího obsahu…
(Pozn: „Otevřené vzdělávací zdroje“ jsou podle definice UNESCO z roku 2002 „výukové, vzdělávací nebo výzkumné materiály, které jsou ve veřejném vlastnictví nebo přístupné na základě poskytnutí licence práva duševního vlastnictví, jež umožňuje jejich bezplatné používání, úpravu a distribuci.“ Otevřené vzdělávání je širší pojem, který odkazuje na postupy a uspořádání zaměřené na odstraňování překážek přístupu ke vzdělávání.)
a poslední vybraná myšlenka …
…Poskytování vysoce kvalitního a dostupného vzdělávání v předškolním věku se vyplácí…
Související články
Zanechat komentář
Finanční dárci:
Produktová podpora:
Spolupracujeme:
3 Komentáře
…Moderní znalostní ekonomiky vyžadují osoby s vyššími a vhodnějšími dovednostmi.
Snad to není jen podpis smluv s našim duchovenstvem, co mi dává trochu té arogance… Jsem toho názoru, že naše ekonomika má k moderní znalostní ekonomice hodně, ale hodně daleko, dokonce nevěřím, že se jí za svého života vůbec někdy dožiju. Kolik je u nás opravdu prosperujících podniků? A kolik se jich bude schopno „po krizi“ rychle probrat k životu? Myšlenky „z Evropy“ vidím jako fatu morganu, podívám-li se, kolik našich deváťáků nespočítá ani spotřebu benzinu, ani nepřečte návod k myčce nádobí a nerozumí mu, a především – jsou na to náležitě pyšní. Nevážíme si vzdělání ani odbornosti – snad až na pár výjimek, které to nevytrhnou. A tak se to sice hezky čte, ale bráním se optimismu – není k němu důvod.
Snad ještě tak to regionální odborné vzdělávání a příprava – to by mohlo v některých krajích zafungovat jako poslední ekonomická záchrana.
…Poskytování vysoce kvalitního a dostupného vzdělávání v předškolním věku se vyplácí… – tahle perla se Vám taky povedla. Vysoce kvalitní vzdělání u nás neexistuje, snad až na pár vysokých, které si ještě drží úroveň a kam chodí studenti, kteří si je přejí získat. Vrchol vzdělávání v předškolním věku je tany tany, počítat anglicky do pěti a umět odkliknout obrázek na PC. To tu naši ekonomiku fakt zachrání… Omlouvám se, nechci brát autorovi jeho iluze, ale …
V problematice vzdělávání a školství pro samé myšlenky už není kam plivnout, myšlenkami se přímo brodíme. Zato fungující a efektivní realizace aby se svíčkou za bílého dne hledal.
A nebude to lepší, dokud se z národních veřejných peněz bude dávat do školství, resp. na vzdělávání polovina toho (v poměru k HDP) co v civilizovaných zemích, zatímco evropské peníze plynoucí do školství, údajně na rozvoj vzdělávání, jsou ve skutečnosti vydávány vesměs za nesmysly, potažmo kradeny.
Lidé schopní funkčních a efektivních realizací do zoufale podfinancovaného rezortu nepůjdou. Nikdy. Dokonce ani lidem schopným udělat odshora pořádek se do něj evidentně nechce.
A dokonce je za takových okolností málo platné, i kdyby se opravdu celý národ bavil o tom, co chce od vzdělávání (=brodil se myšlenkami sem a tam bez naděje na jejich realizaci).
„podíl pracovních míst v EU, jež vyžadují kvalifikaci na terciární úrovni, se zvýší… Průřezové dovednosti, jako je schopnost kritického myšlení, schopnost ujmout se iniciativy, řešení problémů a spolupráce, připraví jednotlivce na současnou různorodou a nepředvídatelnou pracovní kariéru…“
To je všechno pravda, ale jsou to právě jen ty vybrané myšlenky. Potřebujeme víc vysokoškolsky vzdělaných lidí (to není totéž jako lidí s papírem z nějaké pochybné školy), proto je taky třeba říci, že je potřeba, aby se základních a středních škol vycházeli lidé připravení studovat na vysoké škole. A k tomu nestačí jen průřezové dovednosti. Ani na medicínu, ani na techniku, ani na spoustu dalších vysokých škol nevezmou člověka vybaveného jen průřezovovými dovednostmi, a dobře dělají. Nechci, aby mě v nemocnici léčil člověk vybavený (jen) průřezovými dovednostmi, ale člověk, který důkladně zná (i) svůj obor. A totéž u člověka, který projektuje most, přes který jezdím.